|
|
Důvody migrace z jihu na sever Itálie a její důsledky
Prošková, Petra ; Mejstřík, Martin (vedoucí práce) ; Lukešová, Anna (oponent)
Migrace uvnitř Itálie započala ve větším měřítku již po druhé světové válce a v následujících desetiletí bylo jejím následkem pomyslné rozčlenění státu na hospodářsky silný sever a slabší jih. Problematika byla umocněna specifickým přístupem vládnoucí strany Křesťanské demokracie, která byla pro vývoj Itálie v druhé polovině dvacátého století klíčová. Ač usilovala o obnovu a modernizaci jižních oblastí, z důvodu neefektivity redistribuce financí, korupce a vlivu mafie, k potřebné restrukturalizaci a obnově spíše nedošlo. Z tohoto důvodu se problematika vnitřní migrace postupně zesilovala a znormalizovala. Motivy pro přesuny občanů byly ve většině případech ekonomického rysu, neboť šlo převážně o pracovní příležitosti či vyšší mzdy, které na severu byly značně dostupnější. Daný trend přirozeně zapříčinil mnoho problémů v souvislosti se společností, demografii, ekonomikou apod, problém vnitřní migrace to významněji neovlivnilo a problém přetrvává.
|
|
|
Diskontinuita urbanizačních procesů v poválečné Číně - Urbanizační politika ČLR na pozadí reformních změn 70. let 20. století
Bolchová, Jitka ; Sýkora, Jan (vedoucí práce) ; Sehnálková, Jana (oponent)
Práce pojednává o urbanizačních politikách Čínské lidové republiky v období od skončení občanské války v roce 1949 po současnost. Zaměřuje se zejména na vliv reforem ze 70. let 20. století. V období vlády Mao Ce-Tunga před Velkým skokem vpřed je urbanizační proces v Číně přítomen spíše jako vedlejší efekt centrálních politik, než jako následek cílených pro-urbanizačních politik. Období Velkého skoku vpřed a Kulturní revoluce jsou na jednu stranu charakteristická masivní industrializací, na druhou však potlačováním jakýchkoli urbanizačních procesů. Dále dochází k centrální vládou řízené migraci obyvatel z měst na venkov a její kontrole skrze Hukou systém. Po reformách ze 70. let 20. století se Čína otevírá okolnímu světu a dochází k radikální změně jejího nasměrování k tržní socialistické ekonomice. K hlavním změnám patří soustředění se na ekonomickou prosperitu a de-ideologizace politiky, Čína se otevírá Západnímu světu. Velice rychle se začíná projevovat pozitivní vliv urbanizace na ekonomickou prosperitu a růst urbanizace je tedy podporován řadou centrálních politik. Jedním z mechanismů vedoucích k mohutné urbanizaci a následně k ekonomickému růstu je uvolnění neformálního pracovního sektoru. Dalším je decentralizace centrálních pravomocí na úroveň lokálních vlád, vedoucí k masivnímu přílivu...
|
|
|
Dopady ekonomických reforem na soudobý čínský venkov
Matoušek, Jan ; Klimeš, Ondřej (vedoucí práce) ; Hudeček, Jiří (oponent)
Bakalářská práce si klade za cíl představit situaci na čínském venkově a změny, ke kterým došlo po roce 1978 v souvislosti se zaváděnými ekonomickými reformami. Hlavní část práce se věnuje daňové problematice na nejnižší administrativní úrovni a daňovému zatížení rolníků v 90. letech. Práce tak činí především na základě poznatků z pramene s názvem Průzkum situace čínských rolníků Zhongguo nongmin diaocha 中国农民调查 od autorů Chen Guidi 陈 棣 a Wu Chuntao 吴春 a další relevantní sekundární literatury. Závěrečná kapitola informuje o reformách uváděných v prvním desetiletí 21. století, které měly zlepšit situaci na venkově.
|
|
|
Hlavní faktory růstu indické ekonomiky po roce 1990
Stloukal, Aleš
Tato práce se zabývá hlavními faktory růstu v indické ekonomice po roce 1990. Po analýze ekonomických reforem a jejich dopadu na HDP, import, export a přímé zahraniční investice byly identifikovány hlavní faktory růstu. Faktory byly komparovány s ekonomikou Bangladéše.
|
|
|
Kubánská ekonomická transformace a normalizace vztahů s USA
Jenáčková, Monika ; Jiránková, Martina (vedoucí práce) ; Bič, Josef (oponent)
Diplomová práce se zabývá ekonomickým systémem Kuby, který přibližně padesát let fungoval na téměř neměnných principech centrálního plánování. Od roku 2007 byla zavedena opatření, která mění fungování ekonomického systému Kuby směrem k nižší participaci státu v ekonomice a důrazu na tržní hodnoty. Cílem této diplomové práce je nalézt opatření, která podporují tvrzení, že se kubánský příkazový systém transformuje na tržní, a popsat charakteristiky kubánské transformace. Dalším cílem je na základě znalosti historického kontextu zhodnotit možné dopady normalizace vztahů s USA. Práce je rozdělena do tří částí. Východiskem pro rozbor současného ekonomického systému Kuby je teoretické vymezení ekonomických systémů a transformačního procesu v první kapitole a následně popis dlouhodobého fungování kubánského příkazového systému a historického vývoje vztahů s USA ve druhé kapitole. Třetí kapitola představuje a hodnotí opatření přijatá na Kubě od roku 2007, která úzce souvisejí s transformací k tržní ekonomice. Rovněž jsou rozebrány možné dopady, které s sebou může přinést normalizace vztahů mezi Kubou a USA. Celou problematiku uzavírá SWOT analýza současného kubánského hospodářství.
|
|
|
Dopady ekonomických reforem na soudobý čínský venkov
Matoušek, Jan ; Klimeš, Ondřej (vedoucí práce) ; Hudeček, Jiří (oponent)
Bakalářská práce si klade za cíl představit situaci na čínském venkově a změny, ke kterým došlo po roce 1978 v souvislosti se zaváděnými ekonomickými reformami. Hlavní část práce se věnuje daňové problematice na nejnižší administrativní úrovni a daňovému zatížení rolníků v 90. letech. Práce tak činí především na základě poznatků z pramene s názvem Průzkum situace čínských rolníků Zhongguo nongmin diaocha 中国农民调查 od autorů Chen Guidi 陈 棣 a Wu Chuntao 吴春 a další relevantní sekundární literatury. Závěrečná kapitola informuje o reformách uváděných v prvním desetiletí 21. století, které měly zlepšit situaci na venkově.
|
|
|
Návrat Polska a Československa a vstup Maďarska do Mezinárodního měnového fondu.
Veverka, Jan ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
Bakalářská práce "Návrat Polska a Československa a vstup Maďarska do Mezinárodního měnového fondu" pojednává o počátcích členství tří zemí střední Evropy - Československa, Polska a Maďarska v Mezinárodním měnovém fondu. Nejprve se mluví o podílu Československa a Polska na založení MMF a o ukončení členství obou těchto zemí počátkem 50. let, posléze o okolnostech, které vedly ke vstupu Maďarska do Mezinárodního měnového fondu v roce 1982, k obnovení členství Polska v MMF v roce 1986, a k jednáním o obnovení členství Československa v 80. letech 20. století. Hospodářské a politické poměry v Maďarsku, Československu i Polsku se po třiceti letech odděleného hospodářského vývoje západních a východních ekonomik a politického rozdělení železnou oponou výrazně změnily. Změnil se však i charakter MMF a souběh těchto změn v hospodářské a politické oblasti na obou stranách vedl k změněnému postoji všech zmíněných států samotné mezinárodní organizace k členství v MMF.
|
|
|
Diskontinuita urbanizačních procesů v poválečné Číně - Urbanizační politika ČLR na pozadí reformních změn 70. let 20. století
Bolchová, Jitka ; Sýkora, Jan (vedoucí práce) ; Sehnálková, Jana (oponent)
Práce pojednává o urbanizačních politikách Čínské lidové republiky v období od skončení občanské války v roce 1949 po současnost. Zaměřuje se zejména na vliv reforem ze 70. let 20. století. V období vlády Mao Ce-Tunga před Velkým skokem vpřed je urbanizační proces v Číně přítomen spíše jako vedlejší efekt centrálních politik, než jako následek cílených pro-urbanizačních politik. Období Velkého skoku vpřed a Kulturní revoluce jsou na jednu stranu charakteristická masivní industrializací, na druhou však potlačováním jakýchkoli urbanizačních procesů. Dále dochází k centrální vládou řízené migraci obyvatel z měst na venkov a její kontrole skrze Hukou systém. Po reformách ze 70. let 20. století se Čína otevírá okolnímu světu a dochází k radikální změně jejího nasměrování k tržní socialistické ekonomice. K hlavním změnám patří soustředění se na ekonomickou prosperitu a de-ideologizace politiky, Čína se otevírá Západnímu světu. Velice rychle se začíná projevovat pozitivní vliv urbanizace na ekonomickou prosperitu a růst urbanizace je tedy podporován řadou centrálních politik. Jedním z mechanismů vedoucích k mohutné urbanizaci a následně k ekonomickému růstu je uvolnění neformálního pracovního sektoru. Dalším je decentralizace centrálních pravomocí na úroveň lokálních vlád, vedoucí k masivnímu přílivu...
|
|
|
Transformační proces v Alžírsku (1988-1999)
Beránek, Zdeněk ; Gombár, Eduard (vedoucí práce) ; Mendel, Miloš (oponent) ; Pirický, Gabriel (oponent)
- Transformační proces v Alžírsku (1988-1999) Předkládaná práce analyzuje politické změny v Alžírsku po roce 1988, kdy byl po nepokojích v hlavním městě zahájen liberalizační proces a urychleny ekonomické tržní reformy. Politické reformy měly posílit postavení prezidenta Bendžedída a jeho spojenců na úkor konzervativních oponentů a zároveň obnovit legitimitu režimu. Autoři reforem každopádně nepočítali s výraznějším sdílením moci. Nečekaný úspěch islamistické strany mobilizoval konzervativce a protiislamisticky zaměřené armádní velení. Zrušení voleb kvůli jednoznačnému vítězství islamistů v lednu 1992 vedlo k eliminaci islamistické i sekulární opozice. Obnovený autoritářský režim dokázal dostat pod kontrolu islamistické povstání a s pomocí MMF i kritickou ekonomickou situaci. Návrat k ústavnímu režimu proběhl bez účasti islamistické i sekulární opozice, která byla fragmentovaná a režim ji dokázal částečně kontrolovat. Po roce 1996 byl nastolen autoritářský režim s omezenými pluralitními prvky s dominantním postavením prezidenta, které je však oslabováno výrazným vlivem armádního velení. Politické strany mohou působit, ale jejich vliv je omezen. Jisté limity má i svoboda tisku. Došlo k posílení soukromého sektoru, postavení státu je však stále výrazné a ekonomika je závislá na vývozu ropy a zemního...
|
|
|
Vývoj bankovního systému v Československu v letech 1945 – 1958
Hrubý, Vít ; Chalupecký, Petr (vedoucí práce) ; Johnson, Zdenka (oponent)
Bakalářská práce popisuje vývoj bankovního systému v Československu, v letech 1945 - 1958. Jako první jsou v práci vymezena teoretická východiska bankovnictví v tržní ekonomice a v modelu centrálně plánované ekonomiky. Dále je v práci nastíněn historický vývoj bankovnictví, a to mezi lety 1918 až 1945. V analytické části se práce nejdříve zabývá situací, ve které se nacházelo bankovnictví bezprostředně po druhé světové válce. Dále je zkoumáno znárodnění bank v rámci Benešových dekretů v roce 1945 a následnou koncentraci bankovnictví. Po komunistickém převratu v roce 1948 byla zestátněna Národní banka Československá a nastala rychlá transformace smíšené ekonomiky na centrálně plánovaný systém. V roce 1950 byla založena Státní banka československá, jež převzala funkci centrální banky a bank komerčních. Převzetím funkce Investiční banky v roce 1958 se SBČS stala plnohodnotnou monobankou.
|
host ::
RSS.